VZPOMÍNKA NA ARCIBISKUPA KARLA OTČENÁŠKA
slovo diecézního biskupa

 

Pan arcibiskup Karel Otčenášek mi zůstane v paměti nejen jako výjimečný pastýř naší diecéze, ale také jako mimořádná osobnost dějin církve v Evropě. A konečně i můj osobní vzor na cestě ke kněžství.

Za jeden z nejhlubších rozměrů tohoto velkého Božího služebníka považuji skutečnost, že od svých 30 let, kdy byl tajně vysvěcen na biskupa, až do pokročilého věku nesl na svých bedrech celou tíži biskupského úřadu jako odpovědnost, kterou mu svěřil Kristus. I přesto, že mu bylo většinu života násilně bráněno, aby svůj úřad veřejně zastával. Na jeho odvaze a nasazení nic nezměnila ani dlouhá léta vězení a internace. Tuto jeho službu pro královéhradeckou diecézi považuji za srovnatelnou s mučednictvím.

 

O Karlu Otčenáškovi jsem slyšel už jako dítě. Osobně jsem ho poznal během svých středoškolských studií, kdy působil jako správce farnosti v Trmicích, okrajové části Ústí nad Labem. Pan biskup se tam velmi svědomitě staral o opravu mnoha kostelů, k čemuž od státu nedostával téměř žádné prostředky. A především tam za ním jezdili věřící z celé republiky, hlavně mládež o prázdninách. I já jsem býval mezi nimi. Na osobě pana arcibiskupa Karla mě od prvního momentu nesmírně zaujala jeho mimořádná láska k Eucharistii, oddanost Matce Boží, pokora a nadšení pro šíření Božího království. Jeho kázání nebyla strojená, vyjadřoval se srozumitelně, v krátkých a upřímných větách, které nenechaly posluchače lhostejnými a skrze něž silně působil Duch Boží – asi právě pro jeho výjimečně silnou víru a pokoru.

Nás studenty biskup Karel inspiroval i k tomu, abychom mu pomáhali s opravami kostelů a kaplí. Já jsem například jezdíval s vypůjčeným nákladním autem pro písek, někdy jsem měl také tu čest vozit ve škodovce pana biskupa. Často jezdil slavit eucharistii do odlehlých kaplí, kde se v neděli shromáždilo jen několik málo věřících. To však pana biskupa neodradilo, do liturgie se vždy ponořil se stejnou vroucností, jako by šlo o slavnou pontifikální mši svatou.

 

Pan arcibiskup Karel měl velikou úctu ke vznešenosti kněžského a apoštolského povolání. Věřil v mimořádnou sílu kněžského požehnání. Velmi rád všem žehnal a sám také kněžské požehnání často vyhledával. Pamatuji si, že jsem se později jako kněz ostýchal svému biskupovi žehnat, ale on na tom trval.

 

Blahoslavený Jan Pavel II. jej při své návštěvě Hradce Králové v roce 1997 veřejně nazval svým dlouholetým osobním přítelem. Když později Jan Pavel II. zemřel, mnozí nepochybovali, že odešel přímo do Boží náruče. Stejné pocity ve mně vyvolává i odchod jeho královéhradeckého přítele.

 

Doprovázejme jej svou modlitbou a hlavně zůstaňme věrni jeho vzácnému duchovnímu odkazu, jímž se naše diecéze a vlast má právo už navždy pyšnit.

 

+ Jan Vokál, biskup královéhradecký
 

Hradec Králové, 23. května 2011

 

 

Arcibiskup, emeritní 23. biskup královéhradecký


13. dubna 1920 narozen v Českém Meziříčí
17. března 1945 v Římě vysvěcen na kněze královéhradecké diecéze
1945–1950 kaplan v Týnci nad Labem, administrátor v Horní Rovni a v Žamberku, vicerektor kněžského semináře v Hradci Králové
30. března 1950 papežem Piem XII. jmenován biskupem s pověřením řídit královéhradeckou diecézi v případě, že bude bráněno výkonu biskupské služby
30. dubna 1950 Mořicem Píchou tajně bez vědomí státu vysvěcen na biskupa
administrátorem ve Vrchlabí
11. července 1951 internován v želivském klášteře
prosinec 1954 za „velezradu a špionáž pro Vatikán“ odsouzen na 13 let vězení (Mírov, Leopoldov a Valdice)
květen 1962 na amnestii propuštěn, dělník v mlékárně v Opočně.
1965 na zásah papeže Pavla VI. nastoupil do duchovní správy mimo vlastní diecézi v Ústí nad Labem–Trmicích a se zákazem jakéhokoli projevu biskupské hodnosti.
1968–1973 administrátor farnosti Plotiště nad Labem (v královéhradecké diecézi)
1973–1989 Trmice
21. prosince 1989 papežem Janem Pavlem II. potvrzen jako diecézní biskup
27. ledna 1990 uveden do služby
6. června 1998 jeho nástupcem se stává Dominik Duka, OP
24. září 1998 papežem Janem Pavlem II. jmenován osobním arcibiskupem
23. května 2011 ve 21.45 hodin umírá v biskupské rezidenci v Hradci Králové

Biskupským heslem Mons. Karla Otčenáška je: „Láska Boží, trpělivost Kristova, čest našeho lidu.“ Jeho teologickým důrazem je spřátelování všech lidí v Duchu Svatém.

 

ODKAZ: