Prameny a poslání charity

Charitativní činnost patří už od počátku církve k její podstatné součásti. Poslání je univerzální. Základy čerpá z Kristova příkladu i ze své tradice. Snad nejvýraznější apel lze nalézt v Bibli v Novém Zákoně dvacáté páté kapitole evangelia podle Matouše ve verších 31 až 46.
Sám malý úryvek z tohoto textu dává jasnou představu o tom, co charita je:

Neboť jsem měl hlad, a dali jste mi najíst,
měl jsem žízeň, a dali jste mi napít,
byl jsem cizí, a ujali jste se mě,
byl jsem nahý, a oblékli jste mě,
byl jsem nemocen, a navštívili jste mě,
byl jsem ve vězení, a přišli jste ke mně.


 

 (Mt 25, 35-36)

I další příklady podobenství, ze kterých charita vychází, lze nalézt v Novém Zákoně.

O tom, že naším bližním je každý člověk, můžeme číst v podobenství o milosrdném Samaritánovi, který se ujal potřebného, i když patřil ke znepřátelenému národu (Lk 10, 25-37). Tento příběh lze chápat jako osnovu charitní činnosti.

Křesťané ihned od počátku následovali Kristova příkladu a pomáhali svým trpícím bližním, především nejchudším a nejpotřebnějším. Tato pomoc se nazývá charita, což znamená milosrdná láska (latinsky caritas), a patří k praktickému křesťanskému životu. Svatý Jakub ve svém listě napsal: Co to pomůže, moji bratři, říká-li někdo, že má víru, ale nemá skutky? Může ho taková víra spasit? Když bratr nebo sestra nebudou mít do čeho se obléci a budou mít nedostatek denní obživy, a někdo z vás jim řekne: Tak s Pánem Bohem! Zahřejte se a najezte - ale nedáte jim, co potřebují pro své tělo, co je (jim) to platné? Stejně tak je tomu i s vírou: když se neprojevuje skutky, je sama o sobě mrtvá (Jak 2, 14-17).

Proto charita pomáhá všem, kdo pomoc potřebují bez ohledu na barvu pleti, národnost nebo náboženství. Pomáhá chudým, opuštěným, nemocným, starým, tělesně, mentálně, psychicky či zdravotně postiženým, bezdomovcům, migrantům a uprchlíkům, matkám v tísni, opuštěným a týraným dětem, narkomanům, alkoholikům, prostitutkám, vězňům, utlačovaným menšinám, lidem postiženým katastrofami, válkou a vůbec všem, kteří se ocitnou v jakékoliv nouzi. Přitom základním principem, metodou práce, je vyhledávání jakékoliv nouze a snaha nalézat řešení jejího odstranění, a to doprovázet úctou k člověku a s Boží láskou. Jak nelehké, ale jak krásné poslání!

 

 

Kdo jsme

Charitativní činnost byla vždy součástí života katolické církve. Nezisková organizace Farní charita Chrudim byla zřízena Diecézní katolickou charitou Hradec Králové k 1.9. 1992. Jsme právnická osoba.

 

Cílem pak je poskytování sociálních a zdravotních služeb tak, abychom jim pomohli překonat krizovou nebo dlouhodobě nepříznivou situaci, podporovali jejich nezávislost, soběstačnost a umožnili jim vést v maximální možné míře plnohodnotný život ve svém přirozeném prostředí.

 

Farní charita Chrudim byla zaregistrována v Rejstříku právnických osob u Ministerstva kultury České republiky podle ustanovení § 22 odst. 1 zákona č. 308/1991 Sb. 30. října 1996. Jsme tedy samostatnou právnickou osobou s vlastní subjektivitou.

 

Statutárním orgánem Farní charity Chrudim je ředitel, který je zodpovědný za činnost a hospodaření charity, rozhoduje a jedná jejím jménem.

 

Služby

Poskytujeme služby v následujících oblastech:

  • poskytování služeb nemocným a starým lidem formou ošetřovatelské a pečovatelské služby v domácnosti klientů (Home Care)
  • poskytování služeb lidem se zdravotním postižením
  • sociální poradenství.